Lázně Dobrna (Terme Dobrna) jsou nejstarší slovinské termální lázně s více než 600letou tradicí. Mírné podnebí bez mlhy a mrazivých větrů již v pravěku přilákalo první obyvatele ke stavbě sídliště na blízkém kopci Gradišči. O jejich přítomnosti svědčí nález pokladu ve formě 500 keltských mincí. Další nálezy dokazují, že Dobrnu znali také Římani. Již tenkrát pravděpodobně užívali místní teplou vodu. Také první slovinští obyvatelé věděli o výskytu teplé vody, horní sídliště pojmenovali Toplice (pozn. překl. »toplice« znamenají lázně). Spodní sídliště dostalo název odvozený od dubu Dobrna (pozn. překl. »dob« znamená dub).

První písemná zmínka o lázních a termálním prameni pochází z roku 1403. Od roku 1542 je termální voda v Dobrně uznána jako ideální prostředek při léčbě gynekologických a urologických nemocí, revmatizmu a jemu podobných onemocnění, při nemocech a zranění pohybového aparátu. Má léčivé účinky také na pacietny s periferním onemocněním žilního systému, pacienty s neurologickými problémy, s cukrovkou, zvýšeným krevním tlakem, lehčími nemocemi srdce a dýchacích orgánů.